Jak funguje EET jinde ve světě
EET funguje v řadě zemí EU – ta ji ale zatím nijak nereguluje, takže si elektronickou evidenci řeší každý po svém.
Elektronická evidence tržeb je poměrně rozšířená. Najdeme ji v 17 evropských státech. Od té české se však mnohdy výrazně liší.
V Evropské unii zatím neexistuje žádná směrnice ani jiná legislativní úprava, která by se EET zabývala. A žádná není v plánu ani do budoucna. Jednotlivé státy si tedy samy stanovují, jak bude EET vypadat. Nějaký způsob povinné evidence tržeb funguje v 17 zemích EU. Konkrétně:
- na Slovensku,
- v Polsku,
- v Belgii,
- v Litvě,
- v Lotyšsku,
- na Maltě,
- ve Švédsku,
- v Rumunsku,
- v Bulharsku,
- v Řecku,
- na Kypru,
- v Chorvatsku,
- v Rakousku
- v Německu,
- v Portugalsku,
- v Německu
- a ve Slovinsku.
Jak to vypadá na Slovensku
Podnikatelé u našich nejbližších sousedů na Slovensku musejí evidovat své tržby už roky pomocí registračních pokladen. V roce 2015 se tato povinnost rozšířila z restaurací a obchodů i na hoteliéry, lékaře, veterináře, advokáty, notáře, exekutory nebo třeba cestovní kanceláře.
Údaje z registračních pokladen na Slovensku se však neodesílaly do centrální evidence, ale ukládaly se do fiskální paměti samotné pokladny. Docházelo tak k případům manipulace s údaji v paměti pokladen. Od července 2019 proto na Slovensku platí obdoba české EET – eKasa. Slovenští podnikatelé však na tuto změnu byli mnohem lépe připravení – většina elektronických pokladen šla připojit na internet a a stačil jim tak pouze nový vygenerovaný kód. Do konce roku 2019 navíc platil testovací režim bez pokutování případných nedostatků.
Menší podnikatelé na Slovensku si ani před eKasou nemuseli pořizovat registrační pokladnu. Mohli využívat bezplatnou aplikaci do počítače či do mobilu, kterou poskytuje slovenská finanční správa.
V České republice finanční správa mobilní aplikaci na EET neposkytuje. Malí podnikatelé však mohou využít třeba oblíbenou EET aplikaci Profi Účtenka, která je zdarma.
České EET přišlo z Chorvatska
Andrej Babiš, který jako ministr financí zavedl v Česku EET, se inspiroval chorvatským modelem. Podle tamní vlády mělo EET pozitivní vliv na HDP, které po zavedení evidence vzrostlo.Kritici však podobně jako v ČR vyčítali vládě fakt, že kvůli EET skončila řada podnikatelů. Údajně ukončilo činnost až 50 000 živnostníků.
Hlavním rozdílem mezi chorvatským a českým EET je, že v Česku si zákazníci nemusí brát povinně účtenky. Při spuštění EET v Chorvatsku snížili DPH na restaurační služby z 25 % na 10 %, v Česku z 21% na 15 %.
Ke srovnání českého a chorvatského modelu se vyjadřují Zuzana Merethová a Petra Snopková z Masarykovy univerzity v Brně ve svém odborném článku. „Srovnání s chorvatskou legislativou ukazuje, že čeští zákonodárci zvolili přístup, který tolik nezatěžuje podnikatele. Český zákon o EET nezahrnuje povinnost zákazníků přijímat účtenky, podnikatelé povinní k dani nemusí platit za certifikační údaje a celkový objem dat, který se odesílá na finanční správu, není tak vysoký. Tyto rozdíly sice mohou snížit účinnost opatření, ale díky tomu byl také zákon veřejností lépe přijatý a usnadnilo to jeho zavedení do praxe.”
V Německu začala EET platit teprve nedávno
V Německu se donedávna používaly také registrační pokladny. Od roku 2020 tam ale začala platit povinnost tisknout účtenky na registračních pokladnách i těm zákazníkům, kteří si o ni nepožádají. Ročně totiž unikalo z německého rozpočtu 10 miliard z nepřiznaných hotovostních plateb. Současně se zpřísňují kontroly finančních úředníků a ztíží se manipulace s údaji. Opatření se však týká těch, kteří už pokladnu mají. Ti, kteří registrační pokladnu nemají, si ji pořizovat nemusí (například prodejci na vánočních trzích).
V Německu také spustili EET.
Jak je na tom zbytek Evropy
S manipulací s registračními pokladnami se úspěšně vypořádávají ve Švédsku a Portugalsku, kde jsou povinné pokladny, které údaje uzamknou a znemožní následnou manipulaci.
EET před časem zavedli také v Maďarsku a podobně jako na Slovensku a v Česku se tato povinnost postupně rozšiřovala na různé obory podnikání. Upustilo se však od on-line evidence a účtenky stačí odesílat jen jednou denně.
Na začátku roku 2016 zavedlo povinnou evidenci pomocí registračních pokladen také Rakousko, ale povinnost se až na výjimky vztahuje pouze na podnikatele s celkovým ročním obratem nad 15 000 eur (přibližně 380 000 Kč) a hotovostním obratem nad 7 500 eur (přibližně 190 000 Kč).
Ve Slovinsku mají také loterii
Ve stejnou dobu jako v Rakousku zavedli EET také ve Slovinsku. V této zemi se systém potýkal nejprve s problémy, ale v prvním roce se zvýšil přiznaný obrat podnikatelů o 6,5 %. Ve Slovinsku rovněž funguje obdoba české Účtenkovky – lidé mohou kontrolovat provozovatele prostřednictvím účtenkové loterie.
Pravděpodobně nejdelší zkušenosti s evidováním tržeb mají v sousedním Polsku, kde prostřednictvím takzvaných fiskálních pokladen evidují už od roku 1994. Tady si podnikatelé nejvíce stěžují na časté změny pravidel. Nové pokladny si museli pořizovat v roce 2013 a opět v roce 2017, kdy se zaváděla elektronická evidence v reakci na stoupající počet bezhotovostních plateb. V Polsku je výběr daní důležitým tématem, protože podíl šedé ekonomiky na té reálné se odhaduje až na 25 procent.
Asi nejmírnější forma EET funguje v Belgii, kde se povinnost evidovat vztahuje pouze na restaurace, které podávají obědy a večeře.
Sledujte nás na Facebooku i na Twitteru a nic důležitého v EET vám neunikne.
