EET a e-shopy: asociace chce vyjmout platební brány z evidence

Elektronickou evidenci tržeb pro e-commerce upřesňují nová pravidla. Ale jak jsme už psali, nikdo jim pořádně nerozumí. Proto jsme požádali mluvčí Generálního finančního ředitelství o vysvětlení. A také přinášíme aktuální informace o úsilí asociace APEK, která chce platební brány vyjmout z EET.

Z dvoustránkového dokumentu je podle mluvčí klíčová část o platebních bránách.

“Je důležité, aby podnikatel zjistil u svého poskytovatele platebních služeb, pod který paragraf zákona o platebním styku spadá příslušná poskytovaná služba. Podle toho buď evidovat musí nebo ne.”

mluvčí Generálního finančního ředitelství Petra Petlachová

V zajetí paragrafů

V novém nařízení se ohledně platebních bran píše toto:

“Z textace výkladu k platebním branám uvedenému Generálním finančním ředitelstvím v Metodice k aplikaci zákona o evidenci tržeb, by mohl být učiněn nesprávný závěr, že evidenci tržeb podléhají všechny platby prováděné prostřednictvím těchto bran.

Nicméně i v případě platebních bran je nutné vyhodnotit, zda je příslušný převod peněžních prostředků uskutečněn způsobem dle § 3 odst. 1 písm. c) bod 3. nebo písm. d) bod 3. zákona o platebním styku a jsou tak splněny formální znaky dle § 5 písm. b) nebo písm. e) zákona o evidenci tržeb.  

V ostatních případech bezhotovostních převodů formální znaky evidované tržby splněny nejsou a platby realizované tímto způsobem tedy nebudou evidenci tržeb podléhat.”

Abychom zjistili víc, zmíněné paragrafy jsme si vyhledali. Podle nich spadají do EET tyto služby:

• převod peněžních prostředků z platebního účtu, k němuž dává platební příkaz plátce prostřednictvím příjemce, jestliže poskytovatel neposkytuje uživateli převáděné peněžní prostředky jako úvěr (§ 3 odst. 1 písm. c) bod 3 zákona o platebním styku),
• převod peněžních prostředků z platebního účtu, k němuž dává platební příkaz plátce prostřednictvím příjemce, jestliže poskytovatel poskytuje uživateli převáděné peněžní prostředky jako úvěr (§ 3 odst. 1 písm. d) bod 3 zákona o platebním styku),
• bezhotovostní převod peněžních prostředků, k němuž dává příkaz plátce prostřednictvím příjemce, který je poplatník, který má tržbu evidovat (§ 5 písm. b) zákona o evidenci tržeb),
• jiná forma platby, která má charakter obdobný formám podle písmen a) až d) (§ 5 písm. e) zákona o evidenci tržeb).

Ani vyhledání paragrafů tedy podnikatelům příliš nepomůže novým pravidlům porozumět. A podle našich informací finanční správa zatím další zpřesnění pravidel pro on-line tržby nechystá.

Dotazy na platební brány

Každý podnikatel se tedy bude muset obrátit na svoji platební bránu. Nikde totiž neexistuje jasná tabulka, jaké on-line platební způsoby spadají do jakého paragrafu.

Platební brány totiž nabízí řadu různých služeb. Například přes GoPay můžete používat:

• platební karty,
• on-line platební tlačítka,
• bankovní převody,
• elektronické peněženky
• a další způsoby plateb jako prémiové SMS.

Laik nedokáže poznat, pod jaký paragraf tyto platební metody patří. “V nejbližší době budeme informovat, o tom, jak probíhá proces platby danou platební metodou na naší platební bráně,” uvedl Jan Vodička z GoPay.

Majitelé e-shopů si tak musí ještě chvíli počkat, než zjistí, které platby musí evidovat a které ne. Podrobnější informace jsme zatím nenašli ani na webech dalších českých platebních bran.

A o něco složitější to budou možná mít podnikatelé, kteří využívají velké zahraniční brány jako je PayPal a další. Je totiž otázkou, jak rychle a zda vůbec tyto firmy budou informovat o svých službách v souvislosti s EET.

Evidovat musíte i o půlnoci

Zvlášť pro malé e-shopy bude evidence tržeb náročná. Doposud jim totiž stačily webové stránky, protože všechny úkony související s objednávkou řeší jejich majitelé ručně. Zákazník si vybere zboží, e-shop ho ihned jako součást objednávky směřuje na bránu, kde klient zaplatí. Klidně třeba o půlnoci nebo ve tři hodiny ráno.

Ale finanční úřad nezajímá, že v tu chvíli majitel e-shopu právě spí. Tržbu má i v noci do systému zaevidovat ihned. “Pokud platba podléhá povinnosti tržby evidovat, musí být evidována nejpozději v okamžiku vydání příkazu k jejímu provedení. Provoz e-shopu tomu musí být přizpůsoben. Předpokládáme, že toto bude automatizovaně zabezpečeno softwarem,” uvedla na náš dotaz Petra Petlachová.

Pro malé e-shopaře tak možná nastávají těžké časy. Pokud se neobjeví nějaké levné softwarové řešení, budou si muset pořídit robustní e-shop s podporou EET, který jinak na nic nepotřebují, nebo zruší platby kartou.

Jenže to celý nákup dost zpomalí a pro malé internetové obchody bude o to těžší konkurovat těm velkým, které platby kartou zachovají.

EET a platební agregátory

Ale možná nebude tak zle. Prvním náznakem je pondělní schůzka výkonného ředitele Asociace pro elektronickou komerci (APEK) Jana Vetyšky s ministrem financí Andrejem Babišem. Jednali hlavně o platbách prostřednictvím platebních agregátorů (platebních bran).

“Podle názoru APEK by platby, přijaté prostřednictvím těchto on-line služeb, neměly být zahrnuty do EET. V principu se totiž jedná o platbu formou převodu z účtu na účet. Obchodník totiž dostává finanční prostředky v úhrnu najednou od provozovatele platební brány na svůj účet, nepřijímá tak jednotlivé on-line platby za každou objednávku zvlášť,” uvádí asociace v článku na svém webu.

APEK bude s úřady dál jednat. „Věřím, že naše schůzka byla plodná a že jsme na dobré cestě, jak přístup k EET a internetovým obchodům zjednodušíme. Byla by velká škoda omezovat například nabídku on-line platebních metod, které jsou pro zákazníky nejpohodlnější,“ doplnil Vetyška.

EDIT 23. 11. 2016: Andrej Babiš navrhuje zrušení EET pro e-shopy.

---

Situaci kolem EET v e-commerce dál hlídáme. Sledujte nás na Facebooku a na Twitteru a včas se dozvíte o dalším vývoji.

Podívejte se i na další články o EET a e-shopech.